Kačí The Au-pair

Jak na život v jiné zemi pryč od rodiny

V tomto článku se nebudu bavit o tom, co si zabalit do kufru, nebo jak si zařídit víza a podobně. Je to taky důležité, ale to si povíme jindy. Chtěla bych se v tomto prvním článku rozepsat o tom nejdůležitějším. Jak se vlastně odhodlat? Zbavit se strachu ze stesku po domově, rodině, kamarádech? Možná, že za chvilku dokončíš střední a nevíš, co dál. Je na tebe vyvíjen velký tlak okolí ať už se konečně rozhodneš a hlavně ať jdeš na nějakou pořádnou vejšku. A nebo třeba ne, třeba víš moc dobře, co chceš dělat. Ať už se chystáš na vysokou, nebo do práce a nebo vlastně ani nevíš, kam se vůbec chystáš, tak je tento článek právě pro tebe. Chtěla bych ti říct, že udělat si na jeden rok pauzu od práce/školy/života, bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě. Moje volba byl Au-pair program.

Jak jsem se rozhodla? Moje rozhodnutí bylo spontánní a skoro ze dne na den. Jako devatenáctiletá jsem moc nevěděla, co se životem po střední a tak jsem nastoupila do práce s tím, že prostě potřebuju víc času na to, abych se mohla rozhodnout a hlavně v klidu. A že příští školní rok se vrátím opět do role studenta. Reakce okolí nebyly vždy příjemné. Častokrát jsem slyšela, že už se do školy nevrátím, protože se mi nebude chtít. Měli pravdu, ale jenom na půl. Nevrátila jsem se totiž do školy za rok, jak jsem plánovala, ale za tři. Protože se mi život v USA natolik za líbil, že jsem se rozhodla si program o rok prodloužit. Dalo mi to strašně moc. Naučila jsem se perfektně anglicky, osamostatněla jsem se, naučila jsem se vyřizovat důležité úřední věci v cizím jazyce. Navštívila jsem během 24 měsíců 15 států v USA. Poznala jsem lidi z různých kontinentů a zemí a díky tomu spoustu nových kultur a zvyků. Se vší upřímností vám nebudu mazat med kolem pusy, nebylo vše jen růžové. Když nám život něco dává, často i bere, což v téhle situaci bylo například hodně lidí z mé rodné země. Já osobně na to ale nekoukám jako na neštěstí. Mí kamarádi se perfektně vyfiltrovali a zůstali jen ti opravdoví. A těch nerůžových událostí bude během celého roku víc, ale přesně proto jsem založila tento blog, kde se ke všemu postupně vyjádřím v nově vycházejících článcích.

Pokud tedy stále váháš, jestli jet dělat Au-pair, nebo ne. Můj oblíbený citát ti pomůže: Kdy jindy, než teď? Po škole až budeš mít po svatbě a děti a další závazky? To asi těžko. Seber všechnu odvahu, kterou máš, a jeď. Je jasné, že máš strach z toho, že ti bude chybět rodina. Není úplně vždy jednoduché mít čas volat každý den. Založte si skupinu na chatování a dejte si pravidlo, že každý den si musíte napsat dobré ráno a dobrou noc. To nevadí, že každý bude v jiném časovém pásmu, hlavně, že si to napíšete. Tím pádem se vám často podaří prohodit pár zpráv, pokud se jeden z vás trefí do času, kdy i druhý má volno. Některé dny prostě nemáme čas na dlouhé psaní, ale každý zvládne napsat po probuzení a před spaním dvě slova a tím pádem si o sobě dáte vědět a uděláte si radost, že na sebe myslíte. Věř mi, že pokud tohle pravidlo nasadíte a budete dodržovat, budete lépe schopni zůstat v kontaktu. Další forma komunikace jsou pohledy a dopisy. Není to moc drahé a je to víc osobní a rozhodně to zahřeje u srdíčka, když vám do schránky dorazí psaní<3 Já třeba posílám pohled nejlepším kamarádům skoro z každého místa, kam se vydám. Rozhodně nikomu nic neslibuj. Jako například, že se za rok vrátíš. Můžeš si to teď myslet sebevíc, ale rok je dlouhá doba a změní se v tvém životě kupa věcí, to mi věř. Mluvím z vlastní zkušenosti. Můžeš se rozhodnout, že si program o rok prodloužíš a pak tě ten nevyplněný slib akorát bude mrzet. A tvoje kamarády/rodinu taky. Je dost možné a naprosto normální, že někteří blízcí lidé ti to budou chtít vymluvit. Neměj jim to za zlé, je to prostě proto, že vědí, že jim budeš chybět, ale určitě ti to přejí! A pokud nepřejí, což poznáš, tak se ti aspoň podařilo najít falešné přátelství, které si nemusíš v životě udržovat. Dobře pro tebe. Hlavně si jdi za svým snem a nedovol ničemu a nikomu ať ti stojí v cestě!

Pokud chceš zažít něco neobyčejného a změnit si všední život, objevovat velké věci a změnit se k lepšímu, tak bys měl/a jet! Tak na nic nečekej a začni balit. Teda, než začneš balit, tak si vyber agenturu, já jsem byla pod Culture Care a byla jsem naprosto spokojená! http://culturalcare.cz (toto není placená spolupráce, ale jelikož jsem byla moc spokojená, ráda jméno a odkaz agentury zveřejním)

Tohle bude ode mě v prvním příspěvku vše. Snad se ti u mě na blogu líbí a vrátíš se pro další čtení! Pokud nechceš, aby ti něco uteklo, zadej mi níže svůj email a dostaneš upozornění, až vydám příští článek. Tak ahoj. Kačí.